Je velmi obtížné vyjádřit slovy hodnotu Mohendžodáro, tantry, meditačních setkání, a co mi to vše přineslo.
Pokusím se…
Děkuji za světlo i temnotu…
Děkuji za obrovskou hodnotu…
Mohendžodáro – tajemné
Cesta co není zázrak, co do srdce mi pronikla
Pomohla dostat se za slova a za zrak, a navrátit se do nitra
Cestu mého poznávání sebe sama, změn především v mojí profesní dráze, a i v osobním životě, kdysi dávno odstartovaly muzikoterapie a arteterapie… Nějak jsem se znovu začala nacházet v tom, co je mi tolik vlastní, přirozené, co miluji, ale dávno ( snad od svého dětství či mládí ? ) to nedělám…znovu jsem začala tančit, a co více, spontánně tančit, jen tak, pro radost, či pro smutek, nechala jsem tělo reagovat spontánně na tóny… nádhera, veliké uvolnění, osvobození z „pout“, že něco má nějak vypadat…začala jsem malovat, častěji jsem brala do rukou pastelky a nechávala prostor intuici, pocitům, momentálním emocím… ať jsou vyjádřené, na papír, jen tak…
A pak jsem poznala Mohendžodáro, tantru, meditace …
Začala jsem si uvědomovat přítomný okamžik, opravdu ‚být, teď, tady… opravdově, pravdivě sama k sobě… tančit tak jak se mi právě chce, malovat jen tak, zpívat, dělat cokoliv a mít pozornost, být naplněná tím, co právě dělám nebo nedělám…Postupně mi víc a víc docházelo, že není důležitý cíl, výsledek, rychlost, směr, argumentace, logika, ale opravdové ponoření se v tom, co je právě teď, jak dokážu naplno vnímat každý okamžik v životě…
Ano, setkáváme se ve skupinách žen, spolu děláme spoustu věcí – tančíme, sdílíme, dýcháme a pracujeme s pánevním dnem, učíme se ženské asány, děláme masáže, děláme OSHO meditace , uvolňujeme tělo a mysl.
Pokusím se pojmenovat slovy to, co cítím nejsilněji:
* Před několika lety jsem začala nosit sukně, a opravdu se v nich cítím výborně, žensky. V kalhotech mě uvidíte snad už jen na sjezdovce na lyžích.
* Začaly se měnit moje postoje v mnoha situacích, a čím dál častěji dokážu říkat „No a co ?“… a respektovat druhého člověka, respektovat situaci.
* Navázala jsem opravdu hluboká a dlouhodobá přátelství se ženami, i s muži.
* Naučila jsem se sdílet, říkat slovy to, co cítím, co se děje, co je, sdělovat to druhému, ať už je sdělení jakékoliv.
* Cítím, že jsem více opravdová, či pravdivá, především sama k sobě, i k ostatním. Velmi jsem se zjemnila, ale zároveň v sobě cítím dost síly a energie pro každodenní plynutí.
* Naučila jsem se poslouchat jakýsi svůj „vnitřní hlas“, svou intuici, volání duše, impulzy, a podle toho činím…
* A ať už medituji, tančím, nebo jím, jdu, žehlím, uklízím, dělám běžné činnosti, stále se snažím uvědomovat si sebe samu v přítomnosti, mám pozornost u sebe, i venku…
Tančím tanec života, protože nejdůležitější ze všeho je ŽIVOT SAMOTNÝ.
Poslouchám, po čem touží ženská duše …
Téměř 10 let let jsem provázela ženy cestou tantrické jógy Mohendžodáro, sedmkrát se ženy setkaly v létě na pobytu Letní ženská oáza, vznikla i nová „volání“, a tak jsem i dva roky po sobě provázela nádherný hluboký kurz „INTIMNĚ“. A bude i mnoho ženských setkání v novém kabátku „Vědomá žena“, která budou především o tom setkat se, prožít samu sebe a uvolnit se. Uvolnit se do tvoření, uvolnit se do života. Do bytí tady a teď.
Miluji setkávání žen, kdy se duše potkají, kdy jedna objímáme druhou, kdy společně divoce tančíme, kdy se sebe jemně dotýkáme, kdy se ponoříme do pohledu do očí a čas pro nás neexistuje …kdy se smějeme, pláčeme, rozkvétáme, jsme v tichu, jsme…